Ladislav Bátora – trojský kůň na politické šachovnici

Na první pohled se zdá, že na naší politické scéně máme další tragikomický příběh. Státní úředník z ministerstva školství urazil výrokem o starém prskajícím chudáčkovi ministra zahraničních věcí a koaliční strana TOP 09 se rozhodla požadovat satisfakci v podobě jeho odchodu z funkce. Jenže tak jednoduché to není. Tento spor totiž poodkryl daleko závažnější příběh, v němž jde o budoucnost naší země.

Ladislava Bátoru ještě před půl rokem mnoho lidí neznalo, s výjimkou pravicových radikálů například kolem občanského sdružení Národní myšlenka vydávajícího stejnojmenný časopis a web http://www.narmyslenka.cz/ , nebo pravicově konzervativního občanského sdružení D.O.S.T. http://www.akce-dost.cz/kdojsme.htm Na okraji zájmu bylo i jeho angažmá ve volbách do parlamentu v roce 2006 za krajně pravicovou Národní stranu Petry Edelmannové.

Poprvé na sebe upoutal větší pozornost letos v únoru, kdy si ho do funkce svého prvního náměstka vybral na doporučení Hradu ministr školství Josef Dobeš. Jenže tehdy mu premiér Petr Nečas jeho záměry zhatil a své stanovisko komentoval slovy: „Nedovedu si představit, že by se člověk s minulostí pana Ladislava Bátory stal náměstkem na ministerstvu školství. Takovou věc jako předseda vlády odmítám.“

Jmenování Bátory do funkce personálního ředitele s rozsáhlými pravomocemi už premiérovi tolik nevadilo. Proč, o tom se můžeme jen dohadovat. Od té doby se „svědomitý člověk, katolík, národovec a konzervativec“, jak o něm mluví Dobeš, připomněl několika výroky a činy, z nichž asi nejvíce emocí vzbudil jeho dopis americkému velvyslanci Normanu Eisenovi, v němž ho kritizuje za podporu pochodu homosexuálů Prahou.

Někdo by mohl Ladislava Bátoru považovat za figurku, která svým počínáním zpestřuje okurkovou sezónu. Jenže Bátora není figurka ani „subalterní úředník“, jak ho tituloval v minulých dnech český premiér. Je to naopak klíčová figura na politické šachovnici v partii, kterou hned po loňských volbách rozehrál šéf pražského Hradu.

Do důchodu nechystá

Za dva roky skončí Václav Klaus v prezidentské funkci a málokdo si myslí, že odejde do politického důchodu. Naopak se stále více spekuluje, že stane v čele vlastní politické strany. A jaká by to byla strana? Určitě pravicová, konzervativní. Její budoucí program lze vytušit nejen z Klausových názorů a postojů, ale i z výroků lidí blízkých prezidentovi – Petra Hájka, Romana Jocha, Ladislava Jakla nebo i Ladislava Bátory. A právě posledně jmenovaný může mít v rozehrané partii speciální roli. Je totiž neformálním spojovatelem lidí kolem Hradu a národně orientované politické strany Suverenita v čele ambiciózní Janou Bobošíkovou s lidmi z krajní pravice a pravicovými extremisty.

Rozruch kolem „ subalterního úředníka“ Ladislava Bátory, naznačuje, že po posledním tahu Václava Klause propadly toho času vládnoucí pravicové strany nervozitě. Dnešní prezident republiky přechází do politické ofenzívy a dokazuje to mimo jiné dosazováním svých lidí do sféry výkonné moci. Po Jochovi je to Bátora a zřejmě i Josef Dobeš, který je mu zavázán za podporu v posledních měsících. V TOP 09 si proto musejí být dobře vědomí, že pokud Klaus vstoupí za dva roky do politiky, nejvíce pravicových voličů, zklamaných ekonomickým i společenským vývojem, může získat právě na úkor současných vládních stran, především ODS a TOP 09. A navíc s nimi má stále nevyřízené účty

Když k přeběhlíkům od TOP 09 a ODS, případně Věcí veřejných, připočteme voliče Suverenity, tedy strany mající ke Klausovi názorově blízko, a k tomu přidáme hlasy voličů fandících extremní pravici, můžeme se dostat k volebnímu výsledku hodně před deset, možná i někam kolem dvaceti procent. To by znamenalo, že případnou novou pravicovou vládu by nejpozději za tři roky sestavoval Václav Klaus. Sociální demokraté totiž v příštích volbách mohou dopadnout podobně jako loni. Vyhrajou volby, ale parlamentní většinu nezískají. Zvláště pokud dojde k další hospodářské krizi a boj s korupcí se zadrhne. Ve frustrované společnosti pak zesílí poptávka po vládě pevné ruky, což bude voda na Klausův politický mlýn.

Z  pohledu budoucího angažmá Václava Klause jako zakladatele a vůdce nové pravicové politické strany mohou být srozumitelnější některé jeho činy, které ve své době poněkud překvapovaly, třeba nečekaná podpora ve skandálech se topících Věcí veřejných. Nový smysl dává i jeho enormní snaha, aby se předčasně nerozpadla vláda a nedošlo k předčasným volbám. To by onu šachovou partii v samém jejím začátku dost zkomplikovalo. Za relativně krátkou dobu od voleb si zavázal si Věci veřejné a budoucím pravicovým konkurentům dal najevo, že jejich politiku i je samotné rozhodně nebude podporovat. Navíc si udržel poměrně vysokou podporu veřejnosti.

Jakou roli tedy Ladislav Bátora na ministerstvu školství v současné době sehrává? To se můžeme jen dohadovat. Třeba si Klaus Bátorou pouze testuje své politické odpůrce i příznivce - kdo je proti a kdo půjde s ním. Možná je to už hozená rukavice politickým soupeřům. Nebo chce Bátoru zviditelnit na významném postu a vybudovat jeho politickou kariéru.

Každopádně reakce politiků z TOP 09 je Bátorovu „provinění“ hodně neadekvátní, zvláště když si uvědomíme, že postoje tohoto muže jsou známy už několik let a nijak se nemění. Když jej Dobeš jmenoval do funkce, Miroslav Kalousek ani nikdo jiný z této strany se neozval. Pravdu má zřejmě Radek John, když tvrdí, že o Bátoru ve sporu vůbec nejde, že je to zástupný problém. Jenže zástupný poněkud jinak, než veřejně připouští.

 Ve vládě s Bátorou, Jochem a Bobošíkovou

Zkusím si teď zavěštit budoucí vývoj v České republice. V roce 2013 skončí druhé prezidentské období Václava Klause, který krátce na to založí novou politickou stranu. Bude se o ní bude mluvit už dávno předtím jejím vznikem jako o naději na ozdravění poměrů v Česku. Do koalice s ní vstoupí Suverenita.V roce 2014 (pokud se tak nestane ještě na podzim 2013) budou volby do poslanecké sněmovny. Vyhrají sice sociální demokraté, ale něco kolem třiceti procent hlasů jim neumožní (ani s podporou lidovců) získat většinu. Vládu sestaví ve volbách nejúspěšnější pravicová strana v čele s  Klausem. Vzhledem k tomu, že šla do voleb v koalici se Suverenitou Jany Bobošíkové, získá přes dvacet procent hlasů. Do křesla premiéra tedy usedá Václav Klaus. V jeho kabinetu se objevuje řada známých tváří. Jednou z nich je Ladislav Bátora, další jsou Roman Joch, Petr Hájek, Jana Bobošíková, možná i Ladislav Jakl. Na koaliční ODS, případně TOP 09, zbyde jen několik méně významných ministerstev. Ministrem školství se stane Josef Dobeš, o kterém se Klaus nedávno vyjádřil, že má našlápnuto k tomu být nejlepším ministrem školství v historii Česka.

Do politického soupeření by mohla před příštími volbami vstoupit i nová pravicově liberální strana, která tady bude po úpadku Věcí veřejných chybět. Mohl by ji založit někdo takový jako je stále populárnější Tomio Okamura, ale zda má takové ambice zatím netuším.

Pro příznivce konzervativní pravice, včetně jejího ultrapravicového křídla, musí být představa výsledku příštích parlamentních voleb velice příjemná. Pro liberály, zastánce občanské společnosti a levici katastrofa. A pro obyvatele Česka? Zkuste si odpovědět sami. Ostatně, je to jen hra na věštění, co by bylo kdyby…¨

Šachová partie ale v realitě současné politiky pokračuje a na tahu černými jsou Klausovi soupeři, toho času ve zřetelné defenzívě. Zkrátka předvolební boj začal a ve hře není nic menšího než budoucnost tohoto státu.