Arogance mocných nás přijde draho

V diskusi ke svému poslednímu článku http://havlena.blog.idnes.cz/c/200748/Letni-cetba-pro-ministra-Drabka-aneb-Jak-si-poradit-s-duchodci.html jsem byl dvakrát vyzván k reakci. Pokusil jsem se odpovědět v rámci diskuse, ale narazil jsem na poněkud slaboduchý systém jakýchsi dukátů, omezující podle mého názoru svobodnou diskusi na blogu. Ale taková pravidla tady bohužel platí a já se s tím musím smířit. Proto odpovídám v podobě článku…

Zde je celá diskuse k mému článku Letní čtení pro ministra Drábka: http://blog2.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A110714_200748_blogidnes

Pane (Stará káro), svůj geniální plán jak na důchodovou reformu rozhodně nemám, ale dobrých řešení, jak z bryndy, způsobené v minulosti politiky pravicovými i levicovými, jsem četl a slyšel od vzdělaných, slušných a kompetentních lidí řadu. Všechno je přitom věcí priorit, které společnost a její politická reprezentace má, zda je pro ni významnou hodnotou pomoc sociálně nejslabším a nejzranitelnějším skupinám společnosti a zda ctí zásadu "nelhat a nekrást". 

Soudný člověk nezpochybňuje nutnost zvýšit věk odchodu do důchodu a nutnost naučit (ne jen přesvědčit) lidi aby starost o své zabezpečení ve stáří neházeli alibisticky a bezezbytku na hřbet státu.

Také jsem přesvědčen, že sociální pomoc musí mít bezpodmínečně pojistky proti jejímu zneužívání. Jde jen o nastavení pravidel, a tedy i parametrů. U důchodů především vytvoření podmínek, za kterých si člověk může šetřit na stáří bez obavy, že se nakonec nad jeho úsporami kdesi v soukromém penzijním fondu nezavře voda. Pokud ale máme v čele státu a u moci garnituru politiků, které charakterizuje vedle nízké kompetentnosti i neustálé lhaní lidem i sobě navzájem, potom se důvěry v ně i v to, co hlásají, jaksi nedostává.

Jestli je při hledání optimální podoby důchodové reformy tím hlavním ideologická doktrína, ať už pravicová nebo levicová, potom je to špatně. Ze tří možností, které jste mi dal na výběr bych si nevybral ani jednu. Naštěstí je variant, jak reformovat penzijní systém, podstatně více než jen ony tři, stačí sledovat spíše názory odborníků než politiků.

Pokud se dnešní politická eskadra rozhodla za pomoci demagogických argumentů především silou protlačit svoji zideologizovanou reformu, pak je to škoda pro všechny. Asi nejvíc pro lidi ze středních vrstev společnosti, kteří dnes možná slušně vydělávají, nepřipouštějí si, že na ně mohou dopadnout existenční problémy nejen v podobě ztráty zaměstnání, ale také úrazu nebo těžké nemoci. Těm bohatým, včetně těch, kteří si na důchodové reformě pořádně namastí kapsy, je to jedno, protože těm a jejich rodinám do budoucna na nějakých pár tisících důchodu od státu záležet rozhodně nebude.

K druhé diskusní výzvě (od Mahase) mohu odpovědět jen tolik: Praxi v uváděných zemích (Singapur, Tchajwan, Švýcarsko, USA) neznám natolik, abych o jejich systémech mohl vést polemiku. Vím ale dobře, že každá země prošla jiným společensko-ekonomických vývojem, a má tedy jiné zvyklosti a jiná specifika. V takovém Singapuru se člověk demokracie evropského typu těžko dočká.

Evropské tradice vycházejí na rozdíl od severoamerických ze silného sociálního cítění, kde vždycky fungoval pocit odpovědnosti společnosti za osudy sociálně nejslabších spoluobčanů, z čehož plynuly i adekvátní sociální kroky.

Když se podívám na poměry v Česku, zjišťuji, že v posledních letech, hlavně mezi mladými, vzdělanějšími a slušně vydělávajícími lidmi panuje představa, že všichni mohou být úspěšní, jen je třeba se snažit. A kdo není úspěšný, asi se málo snažil a za bídu si může sám. A když starší člověk přijde o práci a o novou měsíce nezavadí, pak se také málo snaží a je třeba ho potrestat. Těmhle lidem se určitě líbí představa pana ministra Drábka, jak nezaměstnaný vysokoškolák, který se „málo snažil“, zametá po dvou měsících bez práce ulice. A taky se jim určitě líbí názor téhož myslitele, že takový nezaměstnaný člověk, z jehož mzdy si stát třicet let srážel pravidelně sociální příspěvek na podporu v nezaměstnanosti, by měl pokorně požádat své pracující spoluobčany, aby mu dali pár tisíc na podporu v nezaměstnanosti a nenechali ho živořit. A pokud jim za odměnu nechce zametat ulice, případně dělat jinou podřadnou a nekvalifikovanou práci, ať táhne ke všem čertům. Zřejmě je moc pyšný, tedy nafoukaný, a k tomu ještě líný.

Ne každý má tolik štěstí, ať už pečuje sebevíc o své vzdělávání i o zdraví, aby byl pro něho život procházka pověstnou růžovou zahradou. Dokonce je takových lidí jen malý zlomek.

Pokud u nás dovolíme zlikvidovat principy sociální i mezigenerační solidarity, potom jen prohloubíme současnou morální bídu naší společnosti, v jejíchž horních patrech se lež a přetvářka stávají normou hodnou následování. Modlářství ekonomického a společenského úspěchu a naopak zatracování a dehonestace sociálně slabých a ekonomicky neúspěšných je cestou do společenského pekla, v němž bych nechtěl žít a nepřál bych to ani svým blízkým. Překvapuje mě, že takové tendence vnášejí do praktického života společnosti lidé, kteří o sobě prohlašují, že jsou věřícími křesťany. Zajímalo by mě, čemu vlastně věří…

A kde sehnat peníze, aby bylo na důchody? V šetrném nakládání s penězi daňových poplatníků, v odstranění tisíců a tisíců pijavic přisátých na veřejné finance, v kriminalizaci korupce a klientelismu i na nejvyšších úrovních, do příštích desetiletí třeba i ve změně zprofanované a špatně fungující parlamentní demokracie založené na soutěži politických stran. Nechápu totiž, proč mají lidé financovat ze svých peněz soutěžení jakýchsi vyžírek, které si v měkké náruči partají zajistily v lepším případě výnosné zaměstnání, v horším dobrý byznys. Možná bychom se podivili, jak rychle by náš státní rozpočet byl vyrovnaný i bez nápadů tahat lidem skrze DPH peníze z peněženek.

Ale o tom zas někdy jindy…

_______________________________________________________________ ¨

Dva dotazy z diskuse k mému článku Letní čtení pro ministra Drábka:

Pane Havleno, jistě máte jiný geniální plán

Stará kára  15.7.2011 15:27

 jak to delaji jinde ?

Mahas  15.7.2011 11:21